Pokusím se zde zrekonstruovat svoji historii ve vztahu k audiovizuální technice

Za počátek svého aktivního vztahu k audiovizuální technice považuji druhou polovinu 60.let 20.století. Pro úplnost, ale ještě uvedu některé vzpomínky z 50. a 1.poloviny 60.let.
Doma jsme měli obvyklý radiopřijímač (již od poloviny 50.let) s rozsahem DV,SV a KV. Ferritové vestavěné antény tehdy nebyly, tak se přijímalo na kus drátu a pokud si vzpomínám, tak jsme měli na půdě činžáku i mosaznou spirálovou anténu (zakončenou 2 izolátory). Natažena byla pod střechou a do bytu (bydleli jsme v nejvyšším poschodí) byla přivedena do zásuvky obdobné síťové 220V, ale bez kolíku. Divím se, že nikdo nezpůsobil zkrat, protože vedle byla i zásuvka 220V a zastrčit vidlici od anteny do síťové nebyl problém. V době dvojlinek a banánků speciální spojovací materiál snad ani nebyl. Dále jsme měli gramofonové chasi s odhaduji tak 50 ks SP,EP (45 rpm) a dokonce i šelakových (78 rpm). Chasis se připojovalo k onomu rozhl.přijímači.

Zde obrázek našeho "obýváku" z počátku 60. let. Rádio TESLA Dalibor 619a a vpravo chasi H205.

  

(a ještě jsem našel jeden obrázek s hudebním zákoutím, kde je mj. moje babička *1905 - t 1990, tzn. v tu dobu věk 55-60 let )

Dále se v rodině nacházel v 1.polovině 80.let i televizor TESLA 4203A Athos

V roce 1960 rozšířil naší AV techniku magnetofon KB100

Do kuchyně byl v polovině 60.let pořízen tranzistorový přijímač Jalta. Ten jsme často používali i na výletech.

No a v 2.polovině 60. let. kdy rádio TESLA Dalibor bylo přemístěno z obýváku do kuchyně (nemohlo být ve společné místnosti s televizorem), jsem trávil večery s Rádiem Luxembourg. Zpočátku jsem si zapisoval skladby do malého zeleného zápisníku formátu A7 (samozřejmě foneticky). Trochu později jsem začal používat i magnetofon KB100. Lovil jsem anglické hity z bratislavské Zákruty, která i po normalizačních cenzurních zásazích v Česku odvysílala denně 1-2 anglické skladby. Ta vysílala od 13 do 14 hodin a já tak mohl potají používal magnetofon. Dostával totiž dost zabrat, neboť jsem měl prsty stále na startu nahrávání a snažil se chytit začátek skladeb. "Zajímavé" bylo, že u těch angl. skladeb moderátoři rádi nečekaně vstupovali do skladby, takže několk skladeb mi zůstalo v hlavě  do dneška i těmi komentáři (např. George Baker - Little Green Bag). Po 14.hod již chodili rodiče ze zaměstnání a bylo by to složitější. Dalším zdrojem západní hudby bylo až Mikrofórum. Tam ale brzy zasáhla normalizace, a tak jsme se mohli dozvědět, že nejlepší sovětskou skupinou jsou Vesolije rybjáta. No a někteřým rockerům docela stačili i skupiny z Maďarska a NDR (Omega, Puhdys). Zde citace zdroj : 

https://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/1082894, z 8.7.2012, Autor:  Vojtěch Berger  (vob)  

Zahraniční hudba i známé osobnosti 

Motorismus však nebyl jediným lákadlem, kvůli kterému si až dva milióny posluchačů pravidelně ladily Zákrutu. Možná překvapivě lákal motoristický magazín taky na dobrou muziku. Bratislavské studio bylo totiž příliš daleko od pražských cenzorů. Sám to zažil dlouholetý spolupracovník Zákruty Petr Šimáček. 

„V Zákrutě jsme mohli vysílat daleko více anglosaské hudby. Tenkrát existovaly kvóty, kolik je možné za den vysílat anglických písní – bývaly to tři denně. To v Zákrutě byly tyto tři písně odvysílány během jediné hodiny. Tím jsme se odlišovali,“ říká. 

Trochu později jsem přišel na možnost nahrávat v lepší kvalitě z televizního  "monoskopu", tedy hudbou z VKV modulace. Bylo to Československo 1 nebo od r.1970 Hvězda, celostátní okruh, tedy vč. oné Bratislavské zákruty. Mezi dopoledními pořady pro děti a začátkem odpoledního vysílání byla pauza. Odhaduji tak od 12. hod do 16.hod. Občas, ale nečekaně byl zvuk nahrazen tzv. pískáním. Do r.1968 otec nahrával ještě z televizoru Athos, kde byl udělán výstup tak, že na boku TV skříně byly 2 zdářky s roztečí pro vidlici 220V. V roce 1968 jsme již měli televizor Tesla 4128U "Orava 128" Tam byl již konektor typu DIN. S těmi konektory to byla také práce. Termoplast při neopatrném pájení neudržel piny a trefit se touto vidlicí do zásuky byl horor.
V roce 1972 jsme se přestěhovali do "paneláku", kde již byla společná TV anténa. Zdrojem hudby zůstavala Zákruta, později přibily tuším Toulky (půlhodinový folkově laděný pořad s 6 písněmi a jednou anglickou). Vzpomínám na skladbu : The Night They Drove Old Dixie Down (Joan Baez).
A co mi hlavně změnilo život ? Po brigádě (cca v r. 1972) jsem si vydělal na sůj první magnetofon Tesla Pluto. První pásky Emgeton. Se 2 pásky jsem z důvodu absence zdrojů vydržel hodně dlouho. Ale již tehdy jsem získal první nahrávky z LP. Byly to např. Byrds ( licenční LP Supraphonu) a jedno výběrové originílní LP se skladbami Bloodwyn Pig, Jethro Tull, Atomic Roostar aj. 

    

nedokončeno

a Větrník 1975